Gino Sitson se svou kapelou, rozehrál na malém pódiu pražského kina Atlas úžasnou hru neobvyklých tónů, rytmů a pohody plné veselé energie.
Gino Sitson žijící v New Yorku, pochází ze středoafrické kamerunské oblasti Bamileke.
Tento virtuózní zpěvák, který má rozsah čtyři oktávy, nám ukázal s nenucenou otevřeností co vše dokáže se svým nástrojem – hlasem. Píši nástrojem, protože Gino svůj hlas používá opravdu jako nástroj, s kterým si pohrává, rozeznívá jej v celém těle, ruce mění na paličky, tělo na buben, vyluzuje rytmy těla a to dohromady je nesmírně přirozené a obohacující.
<!–[if !supportEmptyParas]–> <!–[endif]–>
Během koncertu jsem se nepřestávala usmívat, Gino na nás přenesl svůj radostný hudební úsměv, to byla ta sluneční energie, kterou jsme očekávali. V takové radostné náladě, kdy se člověk bez zábran a zbytečných kritik, otevře všemu co mu přichází, jsme si mohli vychutnat vše, co nám ze sebe přinesl.
A nejen on, nesmím zapomenout na kapelu skládající se z vynikajících hudebníků.
Zkusím je popsat v barvách pocitů. Helio Alves naplněný obrovskou zásobou harmonií s plnou dynamikou. Lonnie Plexico a jeho elektrický kontrabas, přejížděl rukama nad strunami jakoby se jich nikdy nedotkl a stejně krásně vzdáleně a nedotknutelně zněla i jeho produkce. Willard Dyson, první bubeník, kterému opravdu "zpívají“ paličky drnčící o kraje bubnů.
Škoda, že se nebyl podívat žádný z našich českých zpěváků, byla by to pro ně velká inspirace. Pro mě tedy byla určitě. Ukázala mi, že zpěv není jen o tom předvést hezký hlas a výkon, ale hlavně přenést kus svého vnitřního pocitu do tónů a tímto melodickým deštíčkem pokropit lačnící posluchače. Tak na mě působil Gino Sitson, veselý a milý chlapík.
Gino Sitson – zpěv, Helio Alves – piano
Lonnie Plexico – kontrabas, Willard Dyson – bicí
16.4.2009 19:30
Kino Atlas
Sokolovská 1, Praha 8
Země: Kamerun/USA